Začátek docházky do školky je pro děti a jejich rodiče velkou změnou v dosavadním životě. Tato změna s sebou přináší spoustu věcí, pocitů a zážitků, se kterými se musí malý školáček vyrovnat:
- vstup do neznámé budovy a do třídy s jejím vybavením a hračkami
- vstup mezi cizí děti a dospělé
- přizpůsobení se dosud nezvyklému režimu a požadavkům
- komunikace s „novou autoritou“ – paní učitelkou
- odloučení od rodičů
1. Jak dítěti pomoci?
- Buďte dítěti oporou a poskytněte mu pocit bezpečí.
- Přibalte mu mazlíčka na spaní.
(Dovolte dítěti, aby si vzalo do školky svého oblíbeného plyšáčka. Jiné osobní potřeby a hračky z domova si děti nosí do MŠ po domluvě rodičů s učitelkami. Jedná se o hračky, ke kterým mají citové pouto a často jim výrazně pomáhají urychlit adaptaci na nové prostředí) - Používejte stejné rituály
(Voďte dítě do školky vždy ve stejný čas a vyzvedávejte je, pokud možno, ve stejnou hodinu. Používejte konkrétní údaje o tom, kdy je vyzvednete – po obědě, po svačině – ne jen obecné jako brzy, za chvíli, po práci apod.) - Rozlučte se krátce
(Loučení dlouze neprotahujte, někdy totiž loučení představuje větší problém pro rodiče než pro dítě, proto je zbytečně nestresujte) - Buďte citliví a trpěliví
(Vyprávějte si o tom, co dítě ve školce dělalo a co nového se naučilo) - Ujistěte dítě, že je do školky neodkládáte
(Vysvětlete mu, že je máte rádi a že nechodí do školky proto, že na ně nemáte čas nebo že s ním nechcete být doma. Každý má svět povinností – vy práci, vaše dítě školku) - Komunikujte s učitelkou
(Možná se dozvíte, že když ze školky po nervy drásající scéně odejdete, vaše plačící dítě se rázem uklidní a jde si spokojeně hrát) - Potomka za zvládnutý pobyt ve školce pochvalte a pozitivně ho motivujte
(Neříkejte doma dítěti, že chápete, jaké to muselo být strašné vydržet takovou dobu bez maminky. Naopak vyzdvihněte jeho pěkné zážitky, zahrajte si s ním hru, kterou se ve školce naučilo, naslouchejte mu, jaké má zážitky – informace si však nevynucujte) - Do prostor mateřské školy máte kdykoli přístup po osobní domluvě s paní učitelkou
2. Co byste nikdy, neměli dělat …
- Nenechte se obměkčit – buďte důslední.
(Když už jednou rozhodnete, že půjde dítě do školky, nedejte se přemluvit a trvejte na svém) - Nestrašte své dítě školkou – „počkej, ve školce ti ukážou“
- (Za problémy s přivykáním je v žádném případě netrestejte)
- Nepřiznávejte, že je vám také smutno a že se vám stýská.
(Když zvládnete své emoce vy, dítě je zvládne také. Rodič musí být dítěti oporou.) - Netvrďte dítěti cestou do školky, že jdete na procházku, a neříkejte mu o tom, v kolik hodin je přijdete vyzvednout
- Neopakujte dítěti pořád dokola, že má být hodné.
3. Co by dítě mělo umět.. (od 3. roku věku dítěte)
- obouvat a zouvat bačkory a boty (s tkaničkami pomůže p. učitelka)
- poznat si své oblečení (vše by mělo být podepsané nebo označené)
- oblékat a svlékat tričko, kalhoty, ponožky (učitelka připraví, nasměruje, pomůže, ale dítě by se mělo snažit)
- vydržet sedět při jídle u stolu
- jíst ovoce a zeleninu (pokud není dítě alergik)
- samo se najíst lžící
- pít ze skleničky
- umývat si ruce mýdlem utírat se do ručníku, používat kohoutek
- používat záchod (včas si dojít, utírat si zadeček (učitelka pomůže, pleny a nočníčky po dohodě s učitelkou třídy!)
- používat kapesník, vysmrkat se
- zvládat chůzi po schodech (mělo by zvládnout střídat nohy při chůzi ze schodů)